ROZHOVORY Z MÁLOTŘÍDKY

Rozhovor s paní učitelkou Bc. Jiřinou Jonášovou, třídní učitelkou ZŠ Vyskytná

Jak byste popsala výuku v malé škole, jako je ta naše ve Vyskytné?

Naše škola je „barevná“. Svou každodenní činností se snaží o co nejpestřejší paletu aktivit, ať je to školní družina, vyučování jednotlivých předmětů, nebo trávení volného času v rámci kroužků. Nesedíme jenom v lavicích, učíme se venku, jezdíme na výlety. Zároveň nepoužíváme jenom tabuli a křídu, ke slovu u nás přijdou i tablety, počítače, interaktivní tabule a nejmodernější pomůcky. Snažíme se, aby škola nebyla nuda, v lavicích toho moc nenasedíme.

V čem je podle vás výuka na malé škole jiná než ve městě?

Díky malému kolektivu je možnost udělat si na každého čas, věnovat se jeho potřebám, pečlivě sledovat pokrok jednotlivých žáků. Děti jsou zvyklé vzájemně spolupracovat a respektovat jeden druhého. Všichni mají možnost podílet se na veřejném životě ve vesnici.

Jak se děti připravují na přechod na druhý stupeň do městských škol?

Děti z naší školy odcházejí nejen do pelhřimovských a jihlavských škol, některé navštěvují 6. ročník v Rychnově nebo Dušejově, případně nastupují na osmiletá gymnázia. V získaných vědomostech a dovednostech nevidím žádný velký rozdíl. Naši žáci jsou možná trošku samostatnější a odvážnější.

Jak velký je podle Vás rozdíl přestupu dítěte z Vyskytné na 2. stupeň a dítěte z městské školy na 2. stupeň?

Ten styl výuky a náročnost druhého stupně je jiný, je tedy zásadní rozdíl to, že jde dítě z malé školy? Přestup na druhý stupeň nemusí být vždy stresující záležitost, záleží na každém dítěti. Každý jsme jiný, jsou žáci, kterým určitá anonymita naopak vyhovuje. Změna stylu výuky je stejná jak pro žáka z vesnické školy, tak pro dítě z města. Už nemají jednoho pana učitele, na jednotlivé předměty se střídají a i učitelé jsou každý jiný.

Co vás na práci v takové škole nejvíc baví?

Ve školství pracuji již mnoho let, práce s dětmi mě stále baví, neustále se učím novým věcem, pořád jsem každodenně překvapována něčím novým. Svět kolem nás také nezůstává na jednom místě a my musíme držet krok.

A co podle vás rodiče nejvíc oceňují?

Největšího ocenění asi dosahuje osobní přístup, kdy si na každého uděláme čas a probereme, co je potřeba.

Máte nějaký sen nebo přání pro školu do dalších let?

Naší škole přeji mnoho zvídavých a veselých dětí, které se nebojí se stále ptát a pátrat, jak co funguje, dětí, které dovedou mít svůj vlastní názor a dát ho najevo, dětí, které zajímá svět kolem nás.

Co byste vzkázala rodičům, kteří zvažují, kam dát své dítě k zápisu?

Každému rodiči, bez výjimky, záleží na svém dítěti a vždy pro něj chce to nejlepší. U nás najde otevřený přístup, respekt ke speciálním potřebám, pochopení pro každého, prostor pro realizaci každého žáka.