ROZHOVORY Z MÁLOTŘÍDKY

Rozhovor se zástupkyní mateřské školy Bc. Miroslavou Koutníkovou

Jaké jsou podle Vás hlavní výhody malotřídní školy oproti velkým městským školám?

Výhody malých škol oproti velkým městským školám může být hned několik. Z mého pohledu by si měli rodiče položit otázku, jak oni sami vidí své dítě, co od něj opravdu očekávají a také jak na tom jejich dítě je z pohledu školní zralosti, která zahrnuje několik oblastí. Pokud chtějí rodiče pro dítě klid a osobní přístup, malá škola má v tomto jednoznačně větší výhodu.

• Malé školy nabízejí větší individuální přístup - učitelé znají každého žáka, jeho silné a slabé stránky. Snáze se přizpůsobují tempu a stylu učení každého jednotlivce. Děti dostávají více pozornosti a podpory.
• Je zde přátelská a rodinná atmosféra - ve třídách i v celé škole bývá méně žáků, takže se všichni znají. Děti se často cítí bezpečněji, uvolněněji a nejsou vystresované. Snadněji si budují vztahy nejen mezi žáky, ale i učiteli.
• Menší anonymita - ve velké škole může dítě zapadnout nebo zůstat nepovšimnuto, zatímco v malé škole učitelé i spolužáci se o každého zajímají. Problémy např. s šikanou, neprospěchem žáka, nezařazením se do kolektivu apod. se většinou rychle odhalí a řeší.
• Klidnější prostředí - menší škola bývá většinou často umístěna v klidnější oblasti – mimo ruch zvenčí. Děti více času tráví venku, mají kontakt s přírodou.

Na druhou stranu, velké školy mohou nabídnout více specializovaných učitelů, ale není pravidlo, že více specializovaný učitel je dobrý učitel.

Jak konkrétně probíhá příprava předškoláků na vstup do první třídy?

V naší mateřské škole příprava dětí v předškolní třídě probíhá každý den. Jsme zaměřeni na skupinové učení, při kterém děti pracují v malých skupinkách. Každá skupinka je zaměřena ten den na jinou činnost. Cílem je podpořit hlavně spolupráci mezi jednotlivými dětmi, empatii k druhému, rozvoj myšlení, paměti, pozornosti a logického uvažování a všech gramotností, které by děti měly zvládnou před vstupem do školy. To vše je zahrnuto v činnostech, které paní učitelky zařazují do týdenních plánů. Před zápisem do první třídy jsou rodičům nabídnuty konzultační schůzky, kde si společně říkáme, jak si jejich dítě v určitých oblastech vede. Pokud zjistíme, že to není ještě úplně v pořádku, snažíme se společně s rodiči najít cestu a dopomoci dětem s danou činností, kterou je potřeba ještě docvičit.

Účastní se děti projektů zaměřených na vstup do první třídy (např. návštěva ve vyučování, setkání s učiteli)?

Ano, převážně to jsou nejstarší děti z mateřské školy, které jsou zapojeny během roku do některých činností základní školy, ať už to jsou činnosti plánované nebo spontánní. Děti pravidelně před zápisem navštěvují základní školu přímo ve třídách a jsou aktivně zapojovány do činností v daných vyučovacích hodinách. Během roku se naši předškoláci účastní mnoha akcí organizovaných základní školou, seznamují se s prostory ZŠ, třídami, učebnami, školní družinou i s pedagogy. Se základní školou máme velmi pěknou spolupráci a děti z naší mateřské školy jsou na vstup do ZŠ připraveny.

Doporučila byste malotřídku i svému vlastnímu dítěti?

Ano, doporučila. Mám dvě děti a především mému synovi, který potřeboval více času na dokončení zadaných úkolů, což mu mnohokrát nebylo ve velké škole dopřáno, bych malotřídní školu určitě vybrala.  Malou školu bych doporučila všem, nejen dětem, které vyloženě malý kolektiv potřebují, neboť v malých školách je větší klid, vlídnost, empatie a porozumění a to je to, co můžeme jako rodiče svým dětem v této „uspěchané“ době nabídnout. 

Jaký vliv má menší kolektiv na adaptaci dítěte v 1. třídě?

Adaptace dítěte na školní prostředí představuje významný vývojový milník, který je ovlivněn řadou faktorů – osobním charakterem dítěte, rodinným zázemím, pedagogickým přístupem i sociálním prostředím jednotlivé třídy. Jedním z klíčových faktorů je velikost školního kolektivu,  jež může významně ovlivnit průběh i kvalitu adaptačního procesu. Adaptační proces v menším kolektivu je přínosem pro děti, které jsou citlivější, úzkostnější či s nižší sebedůvěrou. Při vhodném pedagogickém vedení může menší kolektiv představovat optimální prostředí pro plynulý přechod dítěte z mateřské školy do školního režimu.

Myslíte si, že se děti v malotřídce naučí stejně kvalitně jako ve větší škole?

Ano, děti z malotřídní školy se obvykle učí stejně dobře jako děti z větší školy. V menších školách má učitel více prostoru pro individuální přístup. Ve třídách, kde jsou spojeny ročníky se vzájemně děti učí samostatnosti a mladší se přirozeně inspirují od starších. Malý kolektiv navíc podporuje klidnou a přátelskou atmosféru.

Je podle Vás v malotřídce klidnější a bezpečnější prostředí pro žáky?

Ať už je to velká či malá škola, vždy záleží na klimatu a sociálních interakcích dané školy. Malotřídní škola bývá z hlediska sociální a psychologické bezpečnosti zpravidla bezpečnějším prostředím, protože nabízí blízké vztahy, větší dohled nad dětmi, individuálnější přístup a méně anonymní atmosféru.

Jaký je Váš názor na přechod do 2. stupně? Je dítě dobře připraveno? Případně co si myslíte o přechodu na víceletá gymnázia?

• Myslím si, že přechod dětí na 2. stupeň je pro děti stejně náročný, jak pro děti z velké školy, tak pro děti z malé školy. Pro všechny se mění kolektiv třídy a především se mění způsob vyučování, kdy mají děti na každý předmět jiného učitele. Velkým plusem u dětí z vesnických škol vidím, že se učí více soběstačnosti, protože mnohé z nich se musí dopravit do školy hromadnou autobusovou dopravou, bez podpory rodičů, a tím se učí orientovat v novém prostředí, samostatnosti a zodpovědnosti.
• Jestli je dítě dobře připravené?

Každý člověk má svůj limit a až praktický život ukáže, kam až se posune. Můj tatínek vždycky říkal, jsou děti, které jsou pro vzdělávání určené a jsou z nich vysokoškoláci, na druhou stranu jsou děti, kterým vzdělávání tak dobře nejde a jsou na učilištích, ale vysoká škola není zárukou šťastného života. Je to stále o tom, co my jako dospělí od nich očekáváme a musím říct, že mnohdy jsou od některých rodičů zbytečně kladeny vysoké nároky na jejich děti. A to jsou přesně ty limity, které jsem zmiňovala na začátku. Měli bychom si uvědomit, že život není jen o dobrých výsledcích ve škole, ale o tom jak ten svůj život žijeme.

• Přechod na víceletá gymnázia?

Víceletá gymnázia jsou z mého pohledu pro děti, které mají zájem o studium a zvládnou vyšší tempo v učení. Výhodou je rozvoj nadaných žáků, kdy učivo mohou probírat více do hloubky. Mohou být skvělou volbou pro motivované a zvídavé děti, ale musíme si uvědomit, že i tento systém má svá rizika, zejména v podobě předčasné sociální selekce a tlakem na výkon. Rozhodnutí by mělo vycházet z individuální zralosti dítěte, ne jen z ambicí rodičů.

Máte zpětnou vazbu od rodičů dětí, které přestoupily do jiné školy?

Ano, mám. Některé děti zvládly přechod dobře, jiné s problémy. Ale tady si musíme uvědomit, že pokud má dítě z vesnické školy problémy na 2. stupni, vždy se řekne, že je to z toho, že přestoupilo z malé školy do velké. Ale problémy s přestupem na druhý stupeň mají i děti ve velkých městských školách. Myslím si, že vždy záleží na konkrétním jedinci. Ve svém okolí mám několik dětí, které byly u nás v MŠ, poté šly do ZŠ Vyskytná a nyní jsou velmi úspěšní jak na základních školách v Pelhřimově, tak na Gymnáziu Pelhřimov.